Pavlov

 

Pavlov je rozlohou i počtem obyvatel malá obec, která leží na úpatí Pavlovských vrchů nedaleko Mikulova. Na ploše o výměře asi 13 km2 zde žije přibližně 600 obyvatel. I když se jedná o obec malou, bývá Pavlov cílem mnoha turistů, protože má co nabídnout.

Malebná vesnička Pavlov se rozkládá při pravém břehu vodní nádrže Nové mlýny, která je cílem rybářů, jachtařů i dalších rekreantů. Lidé sem však nemíří jen kvůli krásné přírodě a sportovnímu vyžití, které Pálava nepochybně nabízí, ale také (a troufáme si tvrdit, že možná i především) za vínem, jelikož vinařství vždy bylo hlavním zdrojem bohatství Pavlova. Obec leží v Mikulovské vinařské podoblasti, která je známá vysoce kvalitními víny.

Atraktivní příroda, bohaté možnosti sportovního vyžití, kulturní památky, krásné vinné sklepy, historická architektura a rodinná vinařství jsou tedy tím, co obec Pavlov dělá turisticky stále atraktivnější.

Z historie Pavlova

Obec se proslavila také archeologickými nálezy z kultury lovců mamutů, které dokládají, že byla tato oblast osídlena již v mladší době kamennéPrvní písemná zmínka pochází však až z 11. století. Tehdy šlo o slovanskou osadu, která patřila staroboleslavské kapitule. Od počátku 13. století zde žilo německy mluvící obyvatelstvo, které tvořilo velkou část zdejší populace v podstatě až do doby, kdy v letech 1945 – 1946 proběhl jejich nucený odsun. V roce 1334 se Pavlov stal majetkem mikulovského panství. Tento stav trval až do roku 1848. V 16. století se zde usídlili novokřtěnci, které sem přivedl Balthasar Hubmaier. Pavlov prošel také několika válkami, což mělo za následek nejen rabování, požáry a devastaci obce, ale také smrt obyvatel. Roku 1938 byl Pavlov obsazen wehrmachtem. Po Mnichovské dohodě totiž náležel Německu. Osvobozen byl až 22. 4. 1945.

Vinařství v Pavlově

To, že zdejší vinařství stojí skutečně za pozornost, dokládá mimo jiné i to, že již v 15. století byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství. A čest tomuto prvenství dělá tato vesnička dodnes.

Přesto, že v průběhu dějin otřáslo místními vinicemi několik událostí, jako například třicetiletí válka nebo invaze mšičky révokaza, dokázalo se místní vinařství vždy vzchopit a dnes je tato oblast velmi plodná.

Pro zájemce zde existuje také naučná stezka po vinicích a vinných sklepech, kde je možné vidět přímo místa, kde vína vznikají a kde se vyrábí. Tato stezka nese název Pavlovské vinice a vinné sklepy a její absolvování vám zabere přibližně 1,5 hodiny. Na trase dlouhé 3 km se dozvíte něco o historii pavlovského vinařství, podíváte se na místní viniční tratě a zajímavá místa okolí, seznámíte se s nejčastěji pěstovanými odrůdami vína a krásné vzpomínky si samozřejmě odnesete i přímo ze sklepů a vinohradů.

Pokud vám tato místní varianta poznání vín ale nebude stále stačit, můžete využít ještě jinou naučnou stezku dané oblasti, kterou je Vinařská stezka Mikulov. Je delší než ta pavlovská a můžete ji absolvovat pěšky, na kole i autem. Cesta vede přes sedmnáct zastávek s informačními tabulemi. Na nich se dozvíte zajímavé informace z aktuálního místa, které vám ve výsledku podají ucelenější pohled na vinařství této oblasti.

O úroveň pavlovského vinařství se stará také sdružení Vinitores Palaviensis. Vinaři z Pavlova se prostřednictvím tohoto spolku jednak snaží stále zvyšovat úroveň místního vína a vinařství, a jednak poskytovat veřejnosti vinařskou osvětu. K tomu slouží pořádání všelijakých akcí, jako jsou Den otevřených sklepů, Léto otevřených sklepů, velikonoční výstava vín v Pavlově atd.

Přírodní krásy a turistické zajímavosti Pavlova a okolí

Děvín – Děvičky – Dívčí hrady

Pavlov se rozkládá v nádherné a turisty vyhledávané chráněné krajinné oblasti Pálavy. Leží na východním úpatí Děvína (550 m. n. m.), tedy pálavského nejvyššího vrcholu. Samotná obec se nachází v nadmořské výšce 240 metrů. Děvín je vyhledávaným cílem turistů. Nabízí nádherné výhledy a společně s vrcholy Kotel a Soutěska tvoří nejcennější pálavskou rezervaci. Na Děvíně se setkáte se zajímavou a ojedinělou faunou i flórou. Když budete mít štěstí, můžete zde narazit například na ještěrku zelenou, kudlanku nábožnou, vzácnou kobylku ságu či z rostlin na písečnici velkokvětou, která roste pouze na jediném místě v republice.

Děvín dokonce inspiroval k tomu, aby zde vznikla Naučná stezka Děvín. Tato atrakce je 10,8 km dlouhá a seznamuje zájemce s místní vegetací, vodohospodářskou a zemědělskou problematikou, geologickou stavbou Pálavy, historií a podobně.

Nové Mlýny (Novomlýnské nádrže)

V těsné blízkosti obce se nachází vodní dílo Nové Mlýny, které láká jachtaře z celé České republiky a představuje tak mimo možnosti klasické vodní rekreace i jednu z možností sportovního vyžití. Přístaviště jachet leží velmi nedaleko právě od Pavlova. Kromě jachtaření je nádrž velmi vhodná pro rybaření. Leží v oblasti soutoku řek Jihlavy, Svratky a Dyje a rozkládá se na ploše 3226 ha.

Milovická stráň a Milovický les

Stepní vegetace i chráněné druhy rostlin a živočichů se nachází v přírodní rezervaci Milovická stráň. Tu najdete jižně od Pavlova, stejně jako Milovický les tvořený dubohabřinami a doubravami.

Sportovní vyžití v okolí Pavlova

Pavlovské okolí je velmi vhodné i pro provozování různých sportů. Mimo vodních aktivit, o kterých už padla zmínka, si zde návštěvníci mohou užívat především turistiku a cykloturistiku.

Co se týče turistiky, nachází se zde trasy středně náročné, vedoucí jak rovinami, tak i z části vrchovitým terénem, po polních cestách, lesních pěšinách i silnicích s asfaltovým povrchem

Milovníci cykloturistiky se mohou těšit na rovinatý terén. Povrch je ve většině míst cyklotrasy zpevněný nebo asfaltový. Trasa je tedy nenáročná, velmi dobře sjízdná a vhodná i pro rodiny s dětmi. Můžete zde využít i silniční a trekingová kola.

V Pavlově se nachází také fotbalové hřiště.

Pavlov – památková rezervace

Pro architektonické skvosty, kterými se Pavlov může pyšnit, byl v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou rezervací.

Architektura v Pavlově

Jsou zde k vidění například domy s barokními štíty, renesanční i barokní nadsklepní vinařské domy s jádrem z 16. století a další stavby lidové architektury. Devatenáct vinařských domů v Pavlově je dokonce památkově chráněných. Náves s řadou selských gruntů poskytuje představu, jak se v obci žilo v 18. století, kdy se movití sedláci snažili napodobovat domy měšťanů.

Vinařské domy

Perfektně vystavěné sklepy dokládají fakt, že v Pavlově žili opravdoví odborníci na vinařství již před dlouhými lety. Štíty vinařských domů jsou bohatě zdobeny, což je zase znamením toho, že byl Pavlov bohatou obcí.

Hřbitov v Pavlově

Místní vesnický hřbitov také představuje zajímavé místo k navštívení. Pochází z 1. poloviny 18. století, je barokně formovaný a jeho součástí je i zeď s nárožními věznicemi. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout staré zajímavé hroby, ale také například nevšední vstupní bránu.

Socha svatého Floriána v Pavlově

Nedílnou součástí obce je také socha sv. Floriána, patrona hasičů, kominíků a zednářů. Stojí na návsi a jedná se také o chráněnou památku.

Kostel svaté Barbory v Pavlově

Velmi důležitou památkou obce je barokní farní kostel sv. Barbory, který stojí uprostřed návsi a tvoří tak podstatnou součást obce. Pochází z roku 1658 a jeho součástí je pozdně gotická věž a pozdně klasicistní přístavba kostelní lodi. Svatá Barbora je známá jako patronka řemeslníků. Ve vinařském kraji, kde se Pavlov nachází, platí ale také za patronku sedláků a vinařů. Pokud ke kostelu zavítáte, můžete si prohlédnout také sochu svaté Barbory, romantický obraz Stětí sv. Barbory, hlavní oltář z poloviny 18. století či boční oltáře dedikované sv. Pankráci a sv. Máří Magdaléně. Pár fotek z kostela si můžete prohlédnout v článku Vánoční koncert v kostele svaté Barbory v Pavlově – 15. 12. 2014.

Děvičky, Dívčí Hrady, Dewiczky aneb Maidenburg

Dominantou obce je mohutná zřícenina hradu Děvičky, která se vypíná nad obcí na vrcholu Děvín. Hrad byl postaven na počátku 13. století n ochranu cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí. Tenkrát nesl název Dewiczky. Hrad patřil nejdříve Lucemburkům, od roku 1334 pak Lichtenštejnům. Ti tento původně gotický objekt v době nebezpečí napadení Turky upravili a přistavili zde baštu bránící hrad. Později byl hrad ve vlastnictví uherských šlechticů, od nichž byl roku 1572 prodán mikulovským Ditrichštejnům. Zkázu pro hrad znamenala třicetiletá válka. V té době jej totiž obsadili Švédové, kteří jej roku 1645 zapálili. Poté již nebyl opravován. Dle dochovaných pramenů zde na konci 18. století žil ještě jakýsi hlídač, který upozorňoval lid na bouře, požáry a podobně. Po jeho smrti už byly ale Děvičky zcela opuštěny a dnes slouží pouze jako turistická atrakce.